Trumpa 3 % HDP asi nenadchnou, ale podle vládních poslanců je zvýšení výdajů žádoucí

Podle vládních poslanců výboru pro obranu jsou 2 % HDP na obranu málo a nemohou stačit. Poslanec SPD Radovan Vích kontruje, že v době velkého zadlužení je růst na 3 % HDP nereálný.

Studie @kielinstitute : pokud by se výdaje na obranu zvýšily v EU ze 2 % HDP na 3,5 %, rostla by evropská ekonomika o jedno až 0,9 a 1,5 % ročně rychleji (ceteris paribus). Zpochybňuje tak často zmiňovaný (krátkodobý) trade- off válečné ekonomiky “zbraně nebo máslo”. Zároveň…

— Helena Horská (@HelenaHorska) February 18, 2025

Prezident Trump žádá závazek výdajů na obranu ve výši 5 % HDP. Mark Rutte hovoří o 3,5 %. Premiér Fiala připouští růst ke 3 %. V jakém časovém horizontu je jaký nárůst podle Vašeho názoru v podmínkách České republiky racionální, měli bychom navyšovat výdaje ke třem procentům, a případně kdy jich dosáhnout? Není žádoucí v první řadě velmi přesně stanovit cíle, a až poté hledat prostředky?

Stanislav Blaha (ODS)

 

Myslím, že prezident Trump záměrně zvolil 5%, abychom si co nejdříve uvědomili, že 2 % jsou zkrátka málo a je nutné dávat více. Zároveň je jeho požadavek na zvýšení podílu HDP na obranu dalším apelem na evropské členy Aliance, že dlouhodobě zanedbávaný přístup většiny těchto zemí k vlastním armádám a obraně obecně se musí dramaticky změnit.

Z tohoto pohledu mně proto daleko více právě v podmínkách nejen ČR, ale i většiny ostatních členů NATO přijde racionální postupně zvyšovat podíl ze stávajících 2 % a blížit se k hranici 3–3,5 %. Tedy oscilovat někde kolem čísla 3,5 % tak, jak o tom hovoří generální tajemník aliance Mark Rutte. Přičemž ta 3 % vidím v horizontu 5–7 let jako nezbytné minimum, na které budeme muset cílit i my v ČR. Podíváme-li se do států Pobaltí nebo Polska, uvidíme, že ta 3 % jsou v podmínkách Evropy splnitelná. Osobně si umím představit, že 3 % HDP budeme schopni dávat do obrany někdy kolem let 2030–2032 a nevylučuji, že někdy mezi léty 2035–2040 se můžeme dostat až k těm 3,5%.

Karel Krejza (ODS)

 

Už v minulosti jsem se vyjádřil, že 2 % nebudou stačit. Zvyšování výdajů na 3 %  je žádoucí, s ohledem na mezinárodní situaci, tak v horizontu 3 let.

Radovan Vích (SPD)

 

Ministerstvo obrany by si mělo v první řadě ujasnit, co mají nakupovat a to nikoliv skokově, ale průběžně. Dávat 3 % HDP na obranu v době, kdy je státní dluh 3,3 bilionu Kč a jeho roční obsluha je 100 miliard korun, je nereálné. Navíc armádě chybí tisíce lidí na základních funkcích a obranný průmysl nemá potřebné kapacity. Ano, armáda je dlouhodobě podfinancovaná ve výši cca 500 miliard korun, ale nejsou garáže (kontrolní závěr NKÚ), atd. Navíc osm států NATO neplní ani ta 2 % HDP a USA vydávají 3,4 % HDP.

Ani my nedáváme 2 % HDP. Blížíme se k nim pouze díky mimořádné splátce na F-35 ve výši 10 miliard Kč, a také že z jiných ministerstev a dalších úřadů máme v obranném rozpočtu dalších cca 9 miliard Kč (vloni). Armáda by měla dostávat prostředky v souladu s dopředu vysoutěženými a připravenými projekty, a také aby to byla schopna armády smysluplně pojmout. Nikoliv taxativně 2 % HDP. Prostředky by měly být primárně směřovány do posilování vlastních obranných schopností a nikoliv platit peníze za výzbroj do USA, Francie anebo Německa.

Michal Zuna (TOP09)

 

Jsem zastáncem postupného navyšování aspoň o 0,2 % HDP ročně. 3 % bychom tak zvládli do roku 2030. To je reálné. Samozřejmě vzhledem ke geopolitické situaci by 3 % neměly být konečnou hodnotou. Bavíme se však o desítkách miliard korun, ty nelze alokovat ze dne na den. Výdaje na obranu jsou klíčovou investicí do naší bezpečnosti. Prostor středovýchodní Evropy je destabilizovaný vlivem aktivit Ruska. Bez zajištění vlastní bezpečnosti je všechno ostatní k ničemu.

Vnější bezpečnost a obrana jsou tématem, možná méně se hovoří o vnitřní bezpečnosti. Přitom nejen policie již dnes vnímá v některých ohledech armádu z hlediska náboru jako určitou konkurenci. Není žádoucí obě otázky propojit a důsledně koordinovat?

Stanislav Blaha (ODS)

 

Samozřejmě, že vnější i vnitřní bezpečnost nelze od sebe úplně oddělit. Nutno také dodat, že vnitřní bezpečnost je výrazně ovlivněna vnější bezpečnostní. Souhlasím, že v otázce náboru si mohou obě složky – jak armáda, tak policie – konkurovat. Skutečností také je, že v otázce platového ohodnocení a dalších benefitů, které uchazeče nebo příslušníky ostatních složek zajímají nejvíce, nabízí armáda lepší podmínky, což je i samozřejmě činí atraktivnější.

Pokud bychom tedy měli spojit jak vzájemnou konkurenci, tak i nějakou další koordinaci vnitřní bezpečnosti, je na místě prvně zvýšit platové ohodnocení policie i jiných bezpečnostních sborů. Bavíme se dlouhodobě o zvyšování výdajů na obranu na úroveň až možná 3 % nebo i více % HDP, na druhou stranu zvyšování výdajů na vnitřní bezpečnost je trochu odsunuté. Za opravdu zásadní problém vidím dlouhodobě podfinancování u bezpečnostních sborů v otázkách platů a s tím spojeného klesajícího zájmu o službu a nenaplněnost bezpečnostních složek obecně.

Karel Krejza (ODS)

 

Není to tak dávno, co vojáci záviděli policistům náborové příspěvky a další benefity. Nám se podařilo protlačit Sněmovnou zákon o Vojácích z povolání, kde mimo jiné se zvedají náborové příspěvky, stabilizační příplatky, příplatky na bydlení a cestovné. Doufám, že to armádu jako zaměstnavatele zatraktivní. 

Radovan Vích (SPD)

 

Ano. Na vnitřní bezpečnost se vydává cca 0,6 % HDP a na obranu cca 2 % HDP. Bezpečnost je jedna a nelze oddělovat vnější od vnitřní. Je potřeba zásadně navýšit např. skladbu zásob ve SSHR. Třeba zásoba potravin je zde pouze na 1,5 dne.

Michal Zuna (TOP09)

 

Do budoucna mi dává smysl stanovit pevná procenta i pro oblast vnitřní bezpečnosti či společná náborová centra Armády České republiky a bezpečnostních složek. Nábory by byly levnější, efektivnější a snížilo by se riziko budoucí fluktuace mezi složkami. Oba body by však potřebovaly zásadní legislativní či rozpočtové úpravy a také širokou politickou shodu.

Tagy