foto: redakce/33. schůze Výboru pro obranu
Sněmovní Výbor pro obranu se na své 33. schůzi v úterý odpoledne věnoval kapitole 307 návrhu státního rozpočtu na rok 2024, tedy příjmům a výdajům rezortu Ministerstva obrany. Ty mají dosáhnout úrovně 1,9 % HDP. Do požadovaných 2 % HDP, jak zní závazek (nejen) České republiky v rámci NATO, budou do výdajů na obranu započteny náklady několika dalších rezortů.
Celkové výdaje Ministerstva obrany v roce 2024 mají v absolutní hodnotě dosáhnout částky 151,2 miliardy korun s výhledem na 160,3 miliard v roce 2025 a 168,4 miliardy v roce 2026. Pro rok 2024 to představuje meziroční nárůst výdajů o 35,2 % oproti schválenému rozpočtu na rok 2023. Z celkové částky má být 42,6 miliardy vynaloženo na osobní mandatorní výdaje (28,2 %), 72,5 miliardy na programové financování (investice, 48 %) a 36 miliard na ostatní běžné a kapitálové výdaje (23,8 %).
Výdaje na programové financování meziročně vzroste o 33,1 miliardy (84,2 %), a v dalších letech má na investice jít 74 miliard v roce 2025 a 76,9 miliardy v roce 2026. Návrh rozpočtu pracuje se 45 významnými a finančně náročnými akcemi, které jsou posuzovány individuálně. V roce 2024 jde především o výdaje spojené s nákupem víceúčelových vrtulníků, pásových bojových vozidel pěchoty a jejích modifikací, protiletadlových kompletů SHORAD, děl NATO, pořízení prostředků CCI (radiostanice, kryptografické prostředky) a dále výdaje na pokračování pronájmu nadzvukových letounů JAS 39 C/D Gripen.
V oblasti osobních mandatorních výdajů ministerstvo počítá s navýšením limitu počtu vojáků z povolání o 1100 osob v každém roce, a to podle Koncepce výstavby AČR. V kategorii ostatních výdajů jde standardně o zajištění provozování a údržby techniky, nákupu materiálu a služeb, zajištění zázemí, zahraničních aktivit vyplývajících z mezinárodních závazků, a také činnosti Vojenského zpravodajství nebo zabezpečení činnosti příspěvkových organizací MO.
foto: Návrh státního rozpočtu 2024 | Public domain/Vývoj podílu státního rozpočtu kapitoly MO na HDP a státním rozpočt ČR
Exministra obrany Metnara zajímala reálnost plánovaného navyšování počtu vojáků. Ministryně Černochová odpověděla, že záměr 30 tisíc vojáků z povolání a 10 tisíc vojáků Aktivní zálohy v roce 2030 stále platí, "a děláme všichni maximum proto, aby to tak bylo." Uvedla, že by o tipech, jak nábor do armády zefektivnit, ráda hovořila i s předsedou výboru.
Z požadovaných 2 % HDP na obranu připadá 1,9 % HDP na výdaje Ministerstva obrany, a stejný poměr má platit také v letech 2025 a 2026. Zbývající 0,1 % HDP připadá na výdaje v kapitolách Ministerstva zahraničních věcí, Národního bezpečnostního úřadu, Ministerstva vnitra, Ministerstva dopravy, Státní správy hmotných rezerv, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a Všeobecné pokladní správy.
Poslanec Radovan Vích (SPD) se zajímal mj. o tyto výdaje státu v oblasti obrany, které spadají do působnosti jiných rezortů, na co přesně tyto prostředky půjdou. Podle odpovědi ministryně Černochové se například v případě Ministerstva dopravy může jednat o výstavbu mostů s vyšší nosností, aby přes ně mohla projíždět těžká technika. Ministerstvo zahraničních věcí má v gesci Evropský mírový nástroj, jehož prostřednictvím je financována pomoc válkou zasaženým oblastem. Obecně uvedla, že otázka vykázání jednotlivých výdajů v rámci 2 % HPD mimo rezort obrany probíhá za konzultací s velvyslancem při NATO Jakubem Landovským. Uvedla, že rozpočet na rok 2024 je v tomto ohledu "pilotním" - "budeme čekat na to, jakým způsobem se NATO zachová."
Místopředseda Růžička: MO by mělo zlepšit komunikaci
Zpravodaj bodu věnovaného rozpočtu, místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO), ve své zpravodajské zprávě mj. řekl: "Jsem rád, že i pro stávající koalici je obrana důležitým tématem a že pokračuje v tom, co začali již naši ministři. To je podpora armády, modernizace a navyšování výdajů směrem ke 2 % HDP," ale vyčetl MO nepředložení aktualizované Koncepci výstavby AČR 2030 s tím, že některé položky prezentovaného rozpočtu s platnou koncepcí již nekorespondují. Řekl, že nejprve je třeba mít aktualizovanou koncepci, a podle té plánova výdaje: "Takhle to působí spíš dojmem: dejte nám peníze, ať máme hlavně 2 % HDP, a my už je nějak utratíme."
Ocenil například navýšení výdajů pro Vojenské zpravodajství v současné zhoršené mezinárodní bezpečnostní situaci, a celkově hodnotil rozpočet MO jako proinvestiční: "Míra jeho růstu by měla umožnit realizaci strategických modernizačních projektů, a stejně tak pokračování v navyšování počtu vojáků." V závěru pak dodal, že výbor má plnit funkci civilní kontroly rezortu MO, a apeloval na vedení rezortu, aby zlepšilo komunikaci se členy Výboru pro obranu, "a to zejména v poskytování informací o záměrech ministerstva. Můžeme tak předejít zbytečným a někdy vyhroceným přestřelkám na plénu," zakončil svou zprávu s nevyřčeným odkazem na diskusi předcházející hlasování o důvěře vlády z minulého týdne.
Ministryně Černochová označila Růžičkova slova jako "dezinformaci" a uvedla, že KVAČR 2030 je stále platný a zůstane v platnosti, dokud nebude změněn. Aktuálně je aktualizovaný KVAČR projednáván ve výboru pro obranné plánování a během několika týdnů má jít na vládu - ještě před tím bude projednán ve Výboru pro obranu.
Významné investiční akce
Mezi zmíněnými investičními akcemi s individuálně posuzovanými výdaji vybíráme především následující projekty:
Podle smlouvy s VOP CZ z roku 2020 s cílem prodloužit životnost 27 bojových, 3 velitelských a 3 vyprošťovacích tanků do roku 2030.
Projekt zajímal místopředsedu výboru Růžičku: "Vidím posun výdajů v čase. Jak je to s modernizací? Daří se VOPce modernizovat? Měli jsme tady na výboru pana ředitele, který v podniku řeší problémy. Když porovnám tabulky, působí to na mě tak, že VOP má problém zakázku plnit."
Podle vrchního ředitele Sekce vyzbrojování a akvizic Lubora Koudelky došlo k posunu z důvodů zpožděných dodávek systému řízení palby od italské společnosti Leonardo. Jedenáct tanků bude dodáno v roce 2024, a 22 tanků v roce 2025.
- Pásové bojové vozidlo pěchoty a jeho modifikace - nákup (11,1 miliardy v roce 2024, celkem 70,7 miliardy)
Dodávka 246 vozidel CV90 s příslušenství od švédské společnosti BAE Systems-Hägglunds podle smluv z května 2023 a financováním v letech 2023-2030. Přibližně 10 miliard navíc oproti původně oznámené ceně jsou odhadované náklady dané inflační doložkou, která je součástí smlouvy. Ministryně obrany uvedla, že položka je v rozpočtu uvedena proto, že dopředu rezort neví, jaká bude inflace nebo kurzové odchylky, a jde o rezervu.
- Dělo NATO – nákup (2,1 miliardy v roce 2024, celkem 10,3 miliardy)
Dodávka "52" samohybných děl CAESAR podle smlouvy z roku 2021. Místopředseda výboru upozornil, že vyšší částka (oproti původním 8,5 miliardám) odpovídá celkovému počtu 62 po navýšení počtu objenaných děl o 10 kusů.
- Protiletadlový komplet SHORAD – nákup (1,3 miliardy v roce 2024, celkem 13,7 miliardy)
Dodávka čtyř protiletadlových baterií systému SPYDER podle smlouvy z října 2021.
- Prostředky balistické ochrany jednotlivce VOBU 2018 – nákup (300 milionů v roce 2024, celkem 1,2 miliardy)
Postupné dodávky 34241 kusů vest vz. 2018 podle rámcové dohody z května 2020.
- Víceúčelové vrtulníky - nákup (1,1 miliardy v roce 2024, celkem 17,6 miliardy)
Dodávka 8 vrtulníků UH-1Y Venom a 4 vrtulník AH-1Z Viper podle smlouvy z roku 2019.
- Bojové vozidlo (aut. os. ter. pancéřovaný) - nákup (515,7 milionu v roce 2024, celkem 657,6 milionu)
Budoucí pořízení 12 vozidel pro potřeby 601. skupiny speciálních sil.
- Pronájem nadzvukových letounů JAS 39 C/D Gripen (1,7 miliardy v roce 2024, celkem 18,2 miliardy)
Pronájem 14 letounů JAS 39 Gripen s ročním výdajem 1,7 miliardy do roku 2027; aktuálně Ministerstvo obrany vyjednává se Švédskem o prodloužení pronájmu do roku 2035 s odhadovanými navýšením roční částky na přibližně 3 miliardy korun.
- A řada dalších investičních akcí, především do nemovité infrastruktury.
Nad rámec toho poslanec Růžička upozornil, že v rozpočtu 2023 figurovala vyčkávací munice, která v rozpočtu 2024 je až ve druhé části kapitolního sešitu (tabulkách), a zeptal se, jak to s touto technikou bude. Podobně v rozpočtu 2024 chybí taktický bezpilotní průzkumný prostředek. "Na to se ale ptát nebudu, protože tady je pan náměstek Šulc. Teď vyšlo v článku, že se na tom má podílet LPP. Tak jestli pan náměstek podepíše další dodatek, že se nebude účastnit jednání bezpilotních prostředků." Odpověď ohledně vyčkávací munice slíbil ředitel SVA Koudelka podat písemně s ohledem na citlivost zakázky.
Místopředseda Růžička rovněž upozornil, že v první části kapitolního sešitu není uvedena zakázka na lehká útočná vozidla, ale je uvedena ve druhé části v tabulkách, kde MO stále počítá s částkou 5,6 miliardy do konce roku 2025. "Když byly nabídky dvakrát dražší, a za pár let budou ještě dražší, tak jak to budete řešit? Proč to tam takhle je?"
Náklady na nadzvukové letectvo do roku 2035
Pozornost zasluhuje také sdělení o novém strategickém programu reprodukce majetku Udržení a rozvoj schopností nadzvukového letectva II, který je v současné době ve schvalovacím procesu a je plánován v celkovém objemu 215,8 miliardy pro financování potřeb v letech 2024 až 2035. Na přesnější rozpad této částky se ministryně obrany zeptal předseda výboru Lubomír Metnar.
Z celé částky má být přiblížně 150 miliard korun vynaloženo na pořízení letounů 5. generace Lockheed Martin F-35A Lightning II a výstavbu související infrastruktury, přibližně 30 miliard korun pak bude stát prodloužený pronájem letounů Gripen s cílem zajistit fungování nadzvukového letectva do doby, kdy budou dodány letouny F-35 a nabudou plné operační připravenosti. Přibližně 10 % pořizovací ceny letounů F-35, tedy cca 10 miliard korun, má být rezerva pro krytí kursového rizika (za F-35 bude ČR platit v amerických dolarech).
Přesný rozpad odhadovaných nákladů programu slíbil zástupce Sekce ekonomické Richard Vítek předsedovi výboru poskytnout písemně, protože jej MO nechce v této fázi komunikovat veřejně, jde o návrh programu, který dosud není vládou schválen.
Zahraniční operace
Plánované zahraniční operace vyjdou v sumě na 877,5 milionu korun; více než polovina bude vynaložena na zabezpečení pro operace, a dále jde především o posílení obrany východní hranice NATO, asistenční misi EU pro Ukrajinu, operaci OIR a misi NMI v Iráku a v Kuvajtu, operaci Joint Enterprise v Kosovu, misi MINUSNA v Mali a další.
Výbor na závěr projednávání bodu návrh státního rozpočtu pro rok 2024 v kapitole Ministerstva obrany většinou hlasů přítomných poslanců schválil. Čtyři přítomní opoziční poslanci, předseda výboru Lubomír Metnar (ANO), místopředseda Pavel Růžička (ANO) a poslanci Lubomír Wenzl (ANO) a Radovan Vích (SPD) se hlasování zdrželi.
Zdroj: Návrh státního rozpočtu na rok 2024, 33. schůze Výboru pro obranu, Ministerstvo obrany
Tagy